Bedla vysoká

Macrolepiota procera

Výborná jedlá houba

Klobouk / Plodnice

Klobouk má 100-300 mm v průměru, nejprve je válcovitý nebo elipsoidní, později kuželovytý, klenutý a nakonec plocho-rozprostřený, uprostřed vždy s hrbolem. Postupným zvětšováním klobouku se hnědá pokožka rozpukáva na hrubé břidlicové šupiny, přes které prosvítá bílá vatová dužina. Pouze ve středu se nerozpukáva a zůstává souvisle hnědá. Okraj klobouku bývá bělavě pápernatý.

Hymenofor

Lupeny jsou 10-19 mm široké, celobílé, husté, bříško, od třeně odděleny úzkou mezerou.

Košťál

Košťál je 200-400 mm dlouhý a 20-40 mm tlustý, téměř válcovitý, nahoře ztenčení, dole ztlustlý do nápadné kulovité nebo elipsoidní hlízy, která bývá pokrytá bílou plstí. Za mládí je hnědý, později nepravidelně šupinkatý. Nejprve je vatový vycpaný, později trubkovytý, dutý a dřevnatý, z klobouku se dá snadno vylomit. V horní třetině má posuvný prsten, který má dvojitý roztřepený okraj.

Dužina

Dužnina je bílá, na vzduchu barvu nemění, v dospělosti je v klobouku vatovitá, v třeně tvrdá, asbesto dřevitá, voní příjemně a má dobrou chuť.

Výtrusný prach

Výtrusný prach je bílý.

Lidové názvy

Bedla, Ambra, Bagoňa, Muchomůrka, Kuky-muka, Parazit

Výskyt

Bedla vysoká roste od července do října na okrajích lesa, na světlých pasekách, většinou na travnatých místech u jehličnatých i listnatých stromů. Je rozšířená v celém mírném pásmu severní polokoule a také v Africe, Indii a Austrálii.

Význam

Je to výborná jedlá houba. Mladé klobouky se obvykle připravují na způsob vídeňského řízku. Starší plodnice bývají velmi aromatické a k jídlu se používají nejčastěji pouze ve směsi s jinými houbami.