Rosolovka listová

Rosolovka listová

Tremella foliacea

Nejedlá houba

Klobouk / Plodnice

Plodnice se skládají z rosolovitých, tenkých, pružných, zvlněných a zdeformovaných laloků, které bývají často v dosti hojném počtu. Tyto laloky mají společnou základnu a rostou dost nahusto, proto mohou některé plodnice připomínat mozek. Trsy bývají dost velké a husté a to hlavně v období po deštích. Za ideálních podmínek může dosahovat velikosti až kolem 100 mm, občas i do 150 mm. Když chytíme větev, na kterém Rosolovka roste a trochu jím zatřeseme, je jasně vidět jak se rosolovité trsy začnou třást podobně jako želatina. Jednotlivé laloky nejsou tlusté, naopak jsou dost tenké, přibližně okolo 1 - 3 mm, na ploše hladké, ale častěji viditelně zvrásněné. Z obou stran jsou pokryty výtrusorodou vrstvou. Jejich okraje jsou tenčí a zvlněné ve větší míře.
Rosolovka lupenitá je houba dvou tváří. Za vlhkého a deštivého počasí plodnice nasáknou vodou a ožívají, přičemž jsou pružné, masité, lesklé, ať už světlehnědé, červenohnědé, tmavohnědé, ale ve stáří i žlutohnědé barvy. Během suchého a pro houby nepříznivého počasí se scvrkávají a stávají se pro nás nezajímavou, nevzhlednou a těžko identifikovatelnou věcí černé barvy.

Hymenofor

Hyménium pokrývá celý povrch plodnice.

Dužina

Po rozřezání jednotlivých laloků zjistíme, že dužina je pružná, želatinová, bez jakékoliv výrazné vůně i chutě.

Výtrusný prach

Výtrusný prach je bílý.

Výskyt

Shnilé dřevo v podobě větví z listnatých, ale i jehličnatých stromů je velmi vhodným místem pro její růst. Druhové zastoupení dřevin, na větvích kterých ji můžeme najít je dost široké. Nejčastěji by to však mělo být dub, buk, olše, líska, vrba, bříza, topol. Na tlejících zbytcích jehličnanů roste o něco méně, přičemž převládají smrk, borovice a jedle. Z této skladby dřevin je zřejmé, že roste jak v listnatých, tak ve smíšených a jehličnatých lesích, v listnatých porostech v okolí vodních toků, v parcích, v alejí a podobně. Nedělá jí problém ani vyšší nadmořská výška, ale spíše ji můžeme najít v nížinách a pahorkatinách. Období růstu není přesně ohraničené, pokud jsou vhodné podmínky, můžeme ji najít i po celý rok. Samozřejmě nejvíce trpí, když je teplé, suché nebo také mrazivé počasí. Z toho důvodu bývá hojnější v jarních a také v podzimních měsících, kdy má nejvhodnější podmínky.

Význam

Odvážnější houbaři, kteří mají chuť experimentovat a rádi zkoušejí nové věci, mohou Rosolovku lupenitou ochutnat. Čerstvé a mladé plodnice, které nejsou napadeny plísní jsou jedlé. Reálnější je však spíše její využití jako ozdoba do salátů. Kvalitou se nachází v pomyslném žebříčku dosti nízko a protože se dají nasbírat po celý rok mnohem kvalitnější druhy hub a názory na její jedlost se ve více atlasech rozcházejí, doporučuje se spíše nesbírá a nekonzumovat. V každém případě je neškodná a nezpůsobuje otravy.

Identifikovatelnost

Houba je identifikovatelná podle makroskopických znaků (není nutné mikroskopu).