Šupinovka zlatozávojná

Pholiota aurivella

Nejedlá houba

Klobouk / Plodnice

Klobouk má 30-120 mm v průměru, v mládí je zvonkovitě klenutý, později plocho klenutý a nakonec plocho rozprostřený, s tupým širokým hrbolem. V mládí a zejména za vlhkého počasí bývá velmi slizký, až mazlavý a lesklý. Zpravidla je žlutý, později žlutorezavý, až zlatorezavý, uprostřed tmavší, téměř rezavohnědý, pokrytý přitisknutými, přilepenými, vláknitými šupinami, které jsou hnědé, na temeni husté a směrem k okraji řidší. Šupiny smývá obvykle déšť. Za mládí bývá na okraji podvinutý a vláknitý.

Hymenofor

Lupeny jsou 8-12 mm široké, husté, při třeně zoubkem vykrojené, nejprve krémovožlutavé, později žlutorezavé a nakonec tmavě rezavohnědé.

Košťál

Košťál je 80-120 mm dlouhý a 10-25 mm tlustý, válcovitý, na bázi trochu ztlustlý, plný. Často bývá zahnutý, citrónovožlutavý, dolů až hnědorezavý, nejprve pokrytý rezavými vločkami, později holý. Vločkatý, prsten v horní třetině košťálu a mizí časem beze stopy.

Dužina

Dužina je nejprve bělavá, později citrónovožlutavá a nakonec v třeně flekatá rezavohnědá. Chuť má mírnou a vůni nenápadnou.

Výtrusný prach

Výtrusný prach je rezavohnědým.

Výskyt

Šupinovka zlatozávojná roste v dubnu a v květnu a pak od října do listopadu na živých i odumřelých kmenech listnatých stromů. Nejčastěji ji najdeme na břízách, bucích, vrbách a dubech, ale i na ovocných stromech (ořech, jabloň). Plodnice se objevují obvykle v trsech a vzácně i jednotlivě. Je rozšířená v celém mírném pásmu severní polokoule.

Význam

Je to jedlá houba, avšak má pouze velmi podřadné chuťové vlastnosti.