Rozdělení podle lokalit výskytu

Houby dle nejčastějšího výskytu se rozdělají do několika kategorií, pokusíme se vám je osvětlit. Tyto živé organismy rostou v lužních lesích, teplomilných doubravách, dubohabrový hájích, bučinách, smrkovištích, olšinách, rašeliništích, borech, spáleništích a suťových lesech, také i na otevřených stanovištích.

Listnaté lesy

Zato v teplomilných a acidofilních doubravách se lze setkat s parazitující jedlou houbou zvanou pstřeň dubový. Za zmínku stojí také václavka hlíznatá, hřib smrkový, hřib kovář, hřib dubový, pýchavka obecná apod.

Dubohabřiny ukrývají výtečné houby (kozáka dubového, kozáka habrového, hlívu stopkatou, hlívu zemní, hřiba modračka atd.), ze kterých se dělají kulinářské dobroty. Na tomto místě je nutná ostražitost houbařů, protože tu rostou jedovaté i parazitující druhy.

Bučiny jsou tradičním stanovištěm dřevokazných hub, většina těchto druhů se nedá konzumovat, najdou se mezi nimi i výjimky v podobě různých druhů hlív, václavky smrkové či sírovce žlutooranžového.

V potočních a bažinných olšinách roste holubinka olšová. Mimo hřibovitých hub tu samozřejmě nechybí mnoho dřevokazných hub.

Jehličnaté lesy

Na území horských, inverzních, podmáčených a kulturních smrčin lze objevit spoustu hub, které nelze jen tak přehlédnout. Natrefí tu lze jak na symbiotické houby (hřiba smrkového, suchohřiba hnědého, rostlého hřiba nachovýtrusného, podhřiba žlučového, babku, hřiba kováře a kříště), tak i na zvláštní houby z čeledi hadovkovitých. V těchto lokalitách rostou stopkovýtrusné houby zvané lysohlávky. Z půdy vykukují hvězdovky a krásnoporky. Těšit se tu houbaři mohou z celé řady jiných hub, jako je kupříkladu holubinka, ryzec, liška či slizák mazlavý.

Kulturní i reliktní bory jsou biotopy s borovicovým porostem. Tu lze okem zahlédnout hřiby, šafránku červenožlutou, bedlu vysokou, čirůvku pochybnou, holubinky, helmovky, kropilky, čepičatku apod.

Ostatní

Rašeliniště a slatiniště jsou unikátní lokality, které se vyznačují rozmanitými druhy hub. Najít zde lidé mohou penízovku, čepičatku, některé druhy kalichovky a třeba i třepenitku drobnou.

V lužních lesích lze najít rozmanité jedlé houby, jako je například pečárka císařská, polnička raná, penízovka ocasatá, ucháč obrovský, ryzec dubový atd. Avšak toto stanoviště prospívá jedovatým houbám, k nimž patří dřevnatka mnohotvárná a strmělka listomilná.

Spálenitka uhelná, hnojník bradavkatý a zajícový, zvoneček uhelný, slzivka třásnitá, řasnatka laločnatá, šupinovka spáleništní, křehutka opýřená, kořenitka nadmutá a penízovka spáleništní jsou typické houby lesních spálenišť.

Na mýtinách, lukách a polích se udržuje voda, a proto se tu daří houbám, leč jich je méně.